Budova sanatoria Waverly Hills škádlí už přes sto let lidskou fantazii. V místě, kde umírali pacienti nakažení tuberkulozou, totiž údajně straší. Vnitřní prostory se staly místem přenocování nejednoho dobrodruha a lovce duchů. Vesměs se shodují v tom, že prostředí je zde maximálně děsivé a že „něco cítili“. Někteří jdou ještě dál a bez zardění servírují informace o tom jak se potkali s duchem. Pravdou je, že sama budova budí respekt a soudný člověk si dvakrát rozmyslí, jestli tu přespí ikdyž v duchy nevěří.
Budova byla postavena v Louisville v Kentucky roku 1910. V té době řádila v Americe epidemie tuberkulózy a to takovou silou, že mnohdy likvidovala i malá města. Proti tomuto onemocnění nebyl žádný lék. Sanatorium Waverly Hills bylo postaveno na izolovaném místě a navrženo speciálně jako zařízení pro boj s tuberkulózou a její výzkum. Nemocnice ovšem byla natolik přetížena, že se v roce 1924 byla přistavěna další část budovy. V roce 1926 už bylo sanatorium považováno za nejkvalitnější zařízení pro nemocné tuberkulózou. I přesto zde stovky pacientů zemřely.
Ve snaze najít co nejúčinnější lék proti nemoci zde byly údajně prováděny různé techniky a pokusy. Plíce nemocných byly při hledání léku údajně ozařovány ultrafialovým světlem, což mělo zabránit šíření bakterií. Mělo se za to, že čerstvý vzduch je pro boj s tuberkulózou nejúčinější, takže někteří pacienti byli vystavováni v zimní zahradě, nebo před obrovskými okny a to bez ohledu na to jaká byla zrovna sezóna. Další postupy byly ovšem daleko horší. Některým nemocným byly tlakem rozšiřovány plíce, nebo odstraňována žebra, aby plíce pobraly více kyslíku. O tom zda jsou tyto historky pravdivé se můžeme pouze dohadovat, jedna z oblíbených urban legends, která o sanatoriu koluje je ovšem postavena na pravdivém základu.
Pacienti do budovy vstupovali předními dveřmi, ale místnosti opouštěli v horším případě takzvaným tunelem smrti. Totiž aby nepřicházeli příliš do kontaktu s šílenou realitou (jednou z filozofií nemocnice bylo, že duševní zdraví pacientů je stejně důležité jako to fyzické), byl vybudován ve sklepě sanatoria tunel, který vedl až k dráze pod kopcem. Tudy se svážela těla pacientů, kteří nemoci podlehli.
V roce 1943 byla tuberkulóza díky novým léčivům takřka vymýcena, takže sanatorium se stalo nepotřebným. V roce 1961 bylo zavřeno, aby se z něj do roka stala ozdravná ubytovna pro seniory. Z důvodu zneužívání pacientů bylo zařízení kompletně uzavřeno v roce 1982.
Do roku 2001 se měnili majitelé budovy a přilehlých pozemků jako ponožky, zatímco majestátní komplex chátral a stal se útočištěm bezdomovců a feťáků. A také lovců duchů, nebo lidí, kteří sem prostě přišli nasbírat bobříky odvahy. A právě v tu dobu se začaly vyprávět historky o zjeveních, která tu někteří svědci měli.
Návštěvníci vyprávěli o tom jak v domě někdo křičel o pomoc, o bouchání dveří, světlech v oknech, nebo krocích v prázdné místnosti. Jedna z legend vypráví o tom, že se zde zjevuje muž v bílém plášti, viděn byl nejčastěji v kuchyni, přičemž se místnost, dlouhá léta opuštěná, zalila vůní vařeného jídla. Nejvíce pozornosti ale přitahuje páté patro budovy, kde byli umisťováni duševně nemocní pacienti s tuberkulózou. Právě tady se nachází místnost 502, která je předmětem mnoha pověstí a legend. Pokud sem jde jakýkoliv zvědavec za duchy, míří zpravidla sem.
V roce 1928 se údajně v tomto pokoji oběsila vrchní sestra, která byla v sociální tísni a práce s duševně nemocnými jí zrovna neulehčovala. V roce 1932 z okna stejného pokoje vyskočila další zdravotní sestra, ovšem dodnes je tématem spekulací zda ji někdo nevystrčil ven. To co návštěvníky nyní láká právě k tomuto pokoji je několik svědectví o podivných obrazcích, které se zjevují v okně, nebo hlasech, které se z místnosti údajně ozývají.
Jak vidno sanatorium Waverly Hills přitahuje svou děsivou minulostí řadu lidí, kteří plodí řadu příběhů. O tom zda tady skutečně straší se ale každý bude muset přesvědčit sám :-)
0 komentářů:
Okomentovat